Botanická charakteristika

Území Českomoravské vrchoviny přísluší z hlediska celoevropské vegetace a květeny do mírného pásma, a to do květenné oblasti středoevropské. V rámci fytogeografického členění ČR je území součástí oblasti zvané mezofytikum, a to obvodu Českomoravské mezofytikum. Je to oblast opadavého listnatého lesa ve vegetačním stupni pahorkatinném až podhorském.

Současný stav vegetace je výsledkem dlouhého vývojového procesu, v němž největší vliv na květenu měla diluviální doba ledová, která dala území definitivní podobu jak po stránce geomorfologické, tak i co se týče složení jejího rostlinstva. Území mělo převážně lesní vývoj vegetace a květeny, neboť k jeho historickému osídlení dochází až později - ve středověku. Do té doby zde převažovaly listnaté a smíšené lesy. Byly to hlavně acidofilní bučiny a jedliny, v menší míře květnaté bučiny.

V průběhu kolonizace území dochází k výrazným změnám vegetace pod stále větším přímým i nepřímým vlivem člověka. Od počátku osídlení (12. až 13. století) probíhá soustavné odlesňování spojené se stále intenzivnější pastvou. Projevuje se to především rychlým úbytkem lesů a změnou jejich původního druhového složení. Později místo smíšených lesů a bučin převládají kulturní smrčiny a v menší míře bory. Na odlesněná místa pak nastupují náhradní nelesní společenstva s převahou trav a světlomilných druhů. Velký vliv na vegetaci území má rozvíjející se pastva a extenzivní formy zemědělství. Nemalý vliv má také rozvoj dopravy a průmyslu.